Jako adolescent jsem se pokoušela po vzoru své tety plést a háčkovat. Moje teta dokázala za dva večery uplést naprosto ojedinělé svetry, které jsem vídala jen v časopisech, dovezených ze zahraničí. Když jsem před více jak dvaceti lety poznala svého nynějšího manžela, jeho babička dokázala plést a háčkovat takovým tempem, že jsem se až styděla. Tak jsem se pokoušela uháčkovat dečky, široké límečky, které byly v módě. Naučila mě vyznat se ve schématech. Před třemi lety umřela a já se od ní nestačila moc naučit.
Nakonec jsem potkala jednu sousedku, která je přibližně v mém věku, a ta mě do háčkování a pletení uvrtala. Každé pondělí mě v e-mailu čekalo nové překvapení, co bychom mohli stvořit. Nejdříve to byli motýlci, následovaly kytičky, pak čepice na BABY BORN a nakonec to skončilo háčkováním a pletením na Terku a holky od mé, teď již velmi dobré kamarádky, Míšy. A to není všem dnům konec. Já jsem si uháčkovala vánoční ozdoby, Míša zase kontrovala adventními věnci. No prostě, jedna něco vykoumá a druhá to uvede do praxe. Takto se už střídáme po tři roky. A je to fakt psina.
Tak Vám ukážu, alespoň kousíčky toho, co jsem si vyzkoušela.
ČEPIČKY NA BABY BORN
Žádné komentáře:
Okomentovat