Miluji srdce v jakékoliv podobě. Možná proto, že za celičký můj život mě měla nejdříve ráda sestra Alena, táta, pak si mě vyhlédl před 25 lety manžel a nakonec ke mě vzhlíží mé dítko. Dětství jsem měla díky rozvodu a alkoholismu mé mámy úplně na cáry. Ale vynahrazovala mi to moje mladší sestra, o kterou jsem se musela starat a k tomu vlastně i o domácnost.
Po celý život mě tak trochu pronásledovala smůla. První dcera Verunka mi zemřela, pak následovalo dvakrát mimoděložní, potraty, až jsem si vyležela Terku. Je to jedináček všemi milovaný, ale srdcem je to povstalec a buřič.
Ale samozřejmě v dobrém. Má hodně citlivou duši a všechnu svou lásku rozdělila mezi nás-rodiče a uměleckou tvorbu. V její hlavince se líhnou krásné nápady a její duše , i přes energickou povahu, je označována pojmem INDIGOVÉ DÍTĚ.
A tak jsme si vyrobily srdíčka z keramiky.
Žádné komentáře:
Okomentovat